Josef Krýsl patří k matadorům českého pivovarnictví. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou a dlouhá léta působil v Plzeňském Prazdroji. Zde zastával nejrůznější pozice, až se vypracoval na vedoucího varny a později šéfa úseku Technického servisu. V této roli jsem se s ním poprvé setkal i já v roce 1998, kdy jsem se vydával na obchodní misi do Británie. Hlavně díky němu se mi dařilo plnit mnohdy podivná přání britských zákazníků, jako např. instalovat v hospodě v centru Edinburghu repliku výčepu od pražských Dvou koček. Za Josefem jsem po letech zajel do Plzně, kde nyní se synem provozují svůj vlastní pivovar s restaurací Beer Factory. Povídali jsme si na začátku prosince 2020.

Josefe, ty jsi kromě svého pivovaru postavil i spoustu dalších. Kolik jich aktuálně je?

JK:  Zatím 82.

Který byl první?

JK:  První byl samozřejmě můj domácí v garáži. Ten jsem si postavil hned po odchodu z Prazdroje v roce 2005. Ale to bylo spíše jen pro radost. No a pak jsem jednou tohle domácí pivo přihlásil do soutěže a vyhrál. Novináři se hned ptali, jak se pivo jmenuje. Já to vůbec neměl vymyšlený, a tak jsem improvizoval a napadlo mě, že když to vařím v garáži, tak by to mohlo být Joe’s Garage. Tím se mi to hezky propojilo i s mým oblíbencem Zappou (Joe’s Garage je hudební album Franka Zappy).

A pak jsi začal stavět pivovary i jinde.

JK: Jednoho dne u mě doma zastavil černý mercedes a v něm dva Asiaté. A prý, jestli jim postavím pivovar. No a já se ptám, kdepak by to mělo být. Oni, že ve Vietnamu. No a tak jsem strávil půlroku ve Vietnamu.

No a teď už máš svůj vlastní pivovar. Jaké to je v dnešní době provozovat pivovar a hospodu?

JK: Kdybych měl být upřímný, tak mi to nezveřejníš (smích).  No pivovar šlape dobře, ale covidový rok se podepsal hlavně na restauraci. Pořád platíme nájem, i když musíme mít zavřeno a prodáváme jen pivo přes výdejní okénko. Letní sezona byla taky slabší než loni. Žádní cizinci a našinců ubylo. Nepůjde to udržet do nekonečna. Museli jsme pár lidí propustit.

Jak se vyvíjí prodej piva? Daří se vám aspoň částečně kompenzovat výpadek prodejů čepovaného piva?

JK: Ten pokles je dramatický a nedá se samozřejmě úplně nahradit. Prodeje v lahvích přes výdejní okénko jsou možná na čtvrtině toho, co bychom prodali, kdyby byla restaurace otevřená. Naštěstí významně roste aspoň segment prodeje přes pivotéky a e-shopy.

Jste prodejně zaměření na Plzeň a okolí?

JK: Samozřejmě základnu máme tady, ale naše piva se dají koupit už v mnoha pivotékách po celé zemi.

Vidím, že prodáváte v PETkách i ve skle. Co vám jde líp?

JK: Je to různé. Tady v restarauci si s sebou lidi berou spíše pivo v plastu, na e-shopech se nám více piva prodá ve skleněných lahvích.

Jaké vidíš trendy v pití piva v Čechách a na Moravě?

Pivo se pilo a bude pít. Pořád nejpopulárnější jsou klasická piva spodního kvašení - jedenáctky a dvanáctky. Těch se vypije nejvíc a tak to nejspíš zůstane. Čím dál tím víc ale vidím, jak lidi baví experimentovat. Na to reagujeme i v Beer Factory a máme ve stálé nabídce většinou šest různých pivních stylů, kde nesmí chybět ležák, pšenice a polotmavý ležák, které jsou doplněné různými speciály zejména svrchního kvašení.

Děkuju za rozhovor a ať se ti daří!

Rozhovor vedl Tomáš Chytil